V divadle se divák dívá, někdy diví, měl by se bavit, radovat i trošku bát a možná se i maloučko poučit. Divák taky poslouchá a naslouchá, může dokonce cítit vůni, příjemné mrazení, teplo nebo chlad, může se rozplakat nebo se smát. Hlavně by si měl všechno pěkně užít. A protože na dívání má divák oči a ty jsou okny do duše, tak všechno co divák vidí a cítí, užívá si pak ve své duši.
Oči do široka otevřené se stávají kukadly. Největším přáním herce je, aby se to, co nosí ve své duši, dostalo k duši diváka.
Největším přáním našeho divadla je, aby se z očí diváků stala rozzářená kukadla.